Voda a stočné zdražilo pro domácnosti, oproti minulého roku, o 0,80 Kč, voda teď stojí 11,42Kč, stočné 6,80 Kč za jeden kubík.
v
v
Z přehledu poplatků je pěkně patrné, jak významnou položkou jsou poplatky z výherních automatů.
..
..
..
v
v
Z důvodů administrativně i finančně náročné údržby svého bytového fondu rozhodlo se vedení města odprodávat byty i domy do vlastnictví soukromých osob s tím, že většinu bytů si ve svém fondu ponechá. Město nyní vlastní přibližně 500 bytů. K této akci vypracovalo „Zásady prodeje obytných domů“. Pro první fázi prodeje byly vytypovány byty v tzv. „mistrácích“ postavených koncem třicátých let a dále v některých panelových domech z počátku 50tých let. Jedná se vesměs o domy v ulici Tovární. Mistráky byly postaveny v rozmezí let 1938-1940 a byly určeny pro mistry Keramičky. Informace bytové komise z 18.12.1996 Bytová komise pracovala ve složení: Frantová, Richterová, Balvín, Stuž, Šípek
Uvedla mimo jiné, že při práci komise dochází ke konfliktním situacím a jednání o přidělování bytů bývají dramatická. K nápadu zbudování domu pro mladé, který je v informaci zmíněn, je namístě připomenout: Dům „typu pro mladé“ není žádnou novinkou. Postavila ho keramička v 50tých letech a sloužil k bydlení mladých, kteří dokončili učební vzdělání a které si továrna chtěla následně udržet v obci jako svoji pracovní sílu. Oficiálně byl pojmenován „Domov mladých“, dostal čp. 324 a říkalo se mu „svobodárna“ a stojí v ulici U vrbky.
..
..
..
..
..
..
v
v
Budovu rozestavěného nákupního centra se město pokouší neúspěšně prodat. Naposledy ho odmítla Delvita s tím, že by město muselo mít 10 tis. obyvatel. Poté byla záležitost prodeje předána realitní kanceláři.
Během tohoto roku probíhala rekonstrukce pavilonu A4, což je původní školní budova z 30tých let. Při rekonstrukci musel být zachován původní vzhled budovy. V zápisech z rady města byl uváděn celkový náklad na rekonstrukci 5,730 mil. a že firma Pozemní stavitelství Plzeň ji dokončí 31.7.96. Dokončena pak byla 2.9.96. Rekonstrukce probíhala postupně celkem 6 let a zahrnovala i rozšíření učebních prostor.
Jako další investiční akce se připravuje dokončení krytu civilní obrany v pavilonu A3 základní školy, na což je dotace 2,198 mil.Kč a předpokládá se dalších 500tis.Kč. Původní projekt byl přepracován, čeká se na stavební povolení a pak bude vybrán dodavatel stavby. V této záležitosti starosta jednal na Ministerstvu obrany.
Další stavební činnost za I.pololetí:
Plynofikace celkem 1300 metrů za 290 tis.Kč (město hradí jen výkopové práce)
Úprava překopů ulic 65tis.
Ulice K rybníčku, kde se z původních 800tis. Cena vyšplhala na 1,955mil.Kč.
Kanalizace K Trnové první část 780tis.
Rekonstrukce dopravního značení 100tis.
Rozšíření parkovacích míst v sídlišti, celkem 540tis.Kč za čtyři parkoviště (stav.čin.)
V rámci odkanalizování ulice K Trnové bude muset být zbudována přečerpávací stanice odhadem za 200tis.Kč.
..
v
v
V roce 1996 vlastnil akcie společnosti kromě FNM také IPF Komerční banky, a.s. a dva Spořitelní privatizační fondy. V čele představenstva byl stále ing.Václav Trávníček, předsedou dozorčí rady byl v listopadu zvolen ing.Josef Snopek. Dceřinná společnost Kerimpex s.r.o. změnila název na HOB Export s.r.o. a zajišťovala export výrobků ZKZ.
I v tomto roce bylo dosaženo obratu přes 2 miliardy Kč, avšak zisk poklesl, protože se zhoršil prodej obkládaček a kanalizační kameniny. Dobře se prodávaly zejména kaoliny, písky a malířské nátěry.
V šamotce se s úspěchem vyráběla např. kyselá dusací hmota Suracit HZI. Začala se přebírat licenční výroba žáromonolitů Lafarge. Kromě toho se doprodávalo zboží ze skladů, zbylé suroviny i nepotřebná zařízení. Technologie výroby Plastizolu bylo prodána společnosti Refrasil Třinec.
Společnost HOB CerTec jako první na světě uvedla na trh válečky délky 5000 mm, které umožnily rozšířit průřez pecí.
Hornobřízská flíska a závod v Podbořanech se od 1.ledna spojily v divizi HOB Keramika s jedním vedením. Ve flísce se rekonstruovala výroba Alitu a začaly se vyrábět dosud největší obklady formátu 250x330 mm. V Podbořanech byla do provozu uvedena koncová část jednožárové technologické linky a výroba obkladů se zdvojnásobila za současného výrazného snížení spotřeby energie a zvýšení produktivity práce.
Prodej obkladů poznamenala stagnace stavebnictví v Západní Evropě. Nový odbyt se podařilo najít na Ukrajině, v Rusku a na Slovensku. V Třemošné poklesl prodej kanalizační kameniny o 30%, protože se více začaly používat plastové roury a kromě toho na budování kanalizací měly obce málo finančních prostředků. Prodej hospodářské kameniny vzrostl o 16%, dobře se prodávala i chemicky odolná kamenina.
Kaolin se dodával zejména pro výrobu skleněných vláken a pro papírenský průmysl. Poptávku po tříděném písku se v sezóně ani nepodařilo pokrýt, zájem byl i o tříděné kamenivo. Hornobřízská kaolinka se začala modernizovat, sklady a expedice byly rozšířeny i v Kaznějově.
V Břasích se dokončovala výroba rustikálních tažených obkladů (investice za 330 mil.Kč) a na trh byly uvedeny i nové druhy Primalexu: Polar a Karton. Prodej malířských nátěrů se výrazně zvýšil po mediální reklamní kampani.
V Ekotesu byla do provozu uvedena převážná část komplexního informačního systému společnosti včetně spojení se všemi závody a napojení na internet.
..
..
v
v
..
Z přehledu neinvestiční provozních nákladů za první pololetí roku vyplývá, že základní školu navštěvovalo 585 žáků. Dotace na jednoho žáka činí na půl roku 1070,-Kč, zbývající 1275,-Kč doplácí město.
(nákl.ZŠ)
..
v
v
..
Cech obkladačů ČR vznikl 4. března 1996 jako otevřená profesní organizace pro všechny podnikatele a živnostníky působící v obkladačském oboru. Hlavními členy cechu jsou řemeslníci-obkladači, které doplňují představitelé navazujících služeb jako jsou výrobci obkladačského materiálu a technologií, školy vyučující obkladačské dovednosti, koupelnová studia a experti. Do dnešní doby se nám podařilo vytvořit základnu kvalitních a ověřených řemeslníků-obkladačů, vytvořit osnovy pro učební obor „obkladač“ a podílet se na vydání učebnic. Cech obkladačů ČR se podílí na organizování řady projektů a podporuje uvádění novinek na českém stavebním trhu.
v
v
Základní umělecká škola v Horní Bříze. Založena v roce 1953 jako pobočka Hudební školy ve Třemošné. Od svého počátku působila v základní škole. Převážně se vyučovalo hře na klavír a housle. V roce 1996 byla pobočka v Horní Bříze převedena pod správu Základní umělecké školy Kralovice. ZUŠ pořádá interní i veřejné akce, na kterých prezentuje výsledky své práce. Žáci školy se zúčastňují celostátních soutěží a přehlídek ZUŠ.
Škola připravuje vystoupení pro místní spolky a organizace k slavnostním příležitostem a snaží se aktivně podílet na kulturním dění ve městě. Proto také spolupracuje s Masarykovou ZŠ v rámci Kruhu přátel hudby na organizaci koncertů.
Ředitel školy: František Kos
Kontakt:
Základní umělecká škola Tř. 1.máje 210, 330 12 Horní Bříza Tel.: 377 857 815
Hornobřízský občan a rodák Štěpán Kos se narodil do rodiny muzikantů, jeho otec i matka pracují jako hudební pedagogové. Jeho starší bratr je houslista a v současné době studuje na akademii muzických umění v Praze. Štěpán dokončuje studium na plzeňské konzervatoři a jeho zatím největším úspěchem bylo vítězství v celostátní soutěži Concertino Praga.
..
..
v
v
Rada města rozhodla o přidělení dotací spolkům:
Osada nejprve předloží vyúčtování ze vstupného Junák 2800,- Kč na dveře do klubovny, rada žádá předložení aktivit TJ ZKZ rada doporučuje zastupitelstvu schválit částku 100tis.Kč Invalidé 5000,-Kč Kynologové 2000,-Kč na oplocení pozemku Pionýr 5000,-Kč dle rozpisu na aktivity dětí Spolek Francie-ČR 1000,-Kč na zakoupení odborné literatury
v
v
Začátky jsou těžké
..
Každé dobré počínání je těžké uvést v život. A nejinak tomu bylo i pod břízkami horními. Dvakráte shodily listí, dvakráte se zazelenaly. Ve Villeneuve sur Yonne se zvuky "slavnostních fanfár" znějících v památném roce 1994 z ochozu středověké radnice na počest našich prvních vyslanců dávno rozplynuly v jarních mlhách nad vodami řeky Yonny.
Nastaly pod břízkami dva roky tápání a i bezradnosti, za který konec česko-francouzského klubka zatáhnout, aby se dalo do pohybu.
A opět jako mnohokráte v historii, je to o sobnostech. Paní Zdeńka Tichá získávala nové členy, ale zejména členky, z řad zdravotníků. Rozhodující počin přišel z radnice v osobě tehdejšího pana starosty Milana Dlouhého. Bývalý Škodovák z Doudlevec byl ve svém profesním životě vyučen fabrikou započaté záměry dotahovat do realizace. Navíc byl v jedné osobě starostou a také šéfem-zakladatelem Military Car Clubu. Běžně korespondoval s Evropou a s válečnými veterány v USA.
S takovouto podporou se nadšenci pustili do formalit na jejichž konci bylo zaregistrování Francouzského spolku v březnu 1996, coby Občanského sdružení dle zákona č.83/1990 Sb. Na tomto místě pro hloubavého čtenáře odbočím a uvedu, že tento zákon je stále v platnosti, ač vznikl jako zákon federální a podepsán byl 1.května 1990 pány Havlem, Dubčekem a Čalfou.
Ve Villeneuve sur Yonne již spolek fungoval a na prakticky stejné bázi. Nejvyšším rozhodovacím orgánem u Občanských sdružení je Valná hromada. A ledva oschl inkoust na hornobřízské registraci, přinesl postilión pozvání z Francie na jejich Valnou hromadu. Podruhé nasedají naši vyslanci, tentokráte již ve větším počtu devíti. Včele již s vedením zvoleným a hlavně obeznámeným co celé poselstvo na pravém břehu řeky Yonny čeká. Píše se rok 1996, duben, den dvacátý sedmý a povoz směřuje zpod břízek k historické městské Senské bráně. Vstupní brána je pojmenována po větším sousedním městě Sens (foneticky sáns), od kterého cesta do města přichází. Začátky jsou těžké [ob,franc,-,-,l,90,95,1,..]
Každé dobré počínání je těžké uvést v život. A nejinak tomu bylo i pod břízkami horními. Dvakráte shodily listí, dvakráte se zazelenaly. Ve Villeneuve sur Yonne se zvuky "slavnostních fanfár" znějících v památném roce 1994 z ochozu středověké radnice na počest našich prvních vyslanců dávno rozplynuly v jarních mlhách nad vodami řeky Yonny.
Nastaly pod břízkami dva roky tápání a i bezradnosti, za který konec česko-francouzského klubka zatáhnout, aby se dalo do pohybu.
A opět jako mnohokráte v historii, je to o sobnostech. Paní Zdeńka Tichá získávala nové členy, ale zejména členky, z řad zdravotníků. Rozhodující počin přišel z radnice v osobě tehdejšího pana starosty Milana Dlouhého. Bývalý Škodovák z Doudlevec byl ve svém profesním životě vyučen fabrikou započaté záměry dotahovat do realizace. Navíc byl v jedné osobě starostou a také šéfem-zakladatelem Military Car Clubu. Běžně korespondoval s Evropou a s válečnými veterány v USA.
S takovouto podporou se nadšenci pustili do formalit na jejichž konci bylo zaregistrování Francouzského spolku v březnu 1996, coby Občanského sdružení dle zákona č.83/1990 Sb. Na tomto místě pro hloubavého čtenáře odbočím a uvedu, že tento zákon je stále v platnosti, ač vznikl jako zákon federální a podepsán byl 1.května 1990 pány Havlem, Dubčekem a Čalfou.
Ve Villeneuve sur Yonne již spolek fungoval a na prakticky stejné bázi. Nejvyšším rozhodovacím orgánem u Občanských sdružení je Valná hromada. A ledva oschl inkoust na hornobřízské registraci, přinesl postilión pozvání z Francie na jejich Valnou hromadu. Podruhé nasedají naši vyslanci, tentokráte již ve větším počtu devíti. Včele již s vedením zvoleným a hlavně obeznámeným co celé poselstvo na pravém břehu řeky Yonny čeká. Píše se rok 1996, duben, den dvacátý sedmý a povoz směřuje zpod břízek k historické městské Senské bráně. Vstupní brána je pojmenována po větším sousedním městě Sens (foneticky sáns), od kterého cesta do města přichází. eee
v
v
Celou zimu jsme pravidelně cvičili, občas se na nás přišel někdo podívat a prohodit pár slov, cože to tu vlastně děláme. Samozřejmě vše pečlivě vysvětlujeme a občas i ukážeme to co pejskové umí. Není toho moc, ale snažíme se. Až na předsedu nikdo se psem dříve nic nedělal a tak probíhá výcvik nejen psů. Přichází jaro a s ním i veliká rána pro nás. Majitel pozemku(obecní mrzout), ač tvrdí, že by pro psy udělal všechno, se urazil kvůli několika špalíkům dřeva, které si odvezl někdo jiný na topení, a nám nezbývá než louku opustit a začít do třetice všeho dobrého znovu. Představa co nás zase všechno čeká není vůbec lákavá.
Sháníme pozemek, nejlépe takový, který by se nechal koupit. Jenomže v okolí Horní Břízy to není jenom tak. Všude samí proužek louky nebo pole, jediný velký celek je u silnice na Trnovou, ale jeho cena je 250 000,- Kč. Následuje suché polknutí a hledáme dál. Náhoda přivedla našeho předsedu na bývalou skládku zeminy, která zde vznikla po stavbě sídliště. Pozemek byl za značného vypětí sil změřen a překvapení bylo na světě. Rozměry by odpovídaly potřebám cvičiště, i když prostor spíš připomíná malý prales. Začíná nový kolotoč kolem pozemků a úspěchem jsou první předkupní smlouvy na ně. Na katastrálním úřadě v Plzni jsme zjistili jejich majitele a teď s nimi vedeme jednání o odkoupení. Aby to zase nebylo moc jednoduché, na dvanáct parcel je 18 majitelů. Někdo to chce prodat v celku, jiný jenom část a každý chce jinou cenu. Jsou i chvíle, kdy kupujeme ropná pole. Alespoň podle ceny. A sháníme peníze.
Brigády a zase brigády. Na celém pozemku se kácí náletové dřeviny, odváží se sklo, pneumatiky… Konečně přijíždí traktor na srovnání a už to tu začíná trochu vypadat jako cvičák.
Mimo úprav cvičiště se také dodělávají překážky a makety pro obrany, shání se písek a různé další potřebné věci pro chod cvičáku. Konečně máme oficiálně vyměřený pozemek od firmy, jeho zaměření stálo 12 000,- Kč a tuto částku za nás opět zaplatil pan Pavelka. Ke Dni hasičů jsme se poprvé reprezentovali na veřejnosti s naší ukázkou výcviku a podle ohlasu měla určitě úspěch.
První zkoušky kynologického klubu se konali 12.10.1996, pískal je pan Kasík podle NZŘ. Nastoupilo 8 psovodů, čtyři zkoušku udělali, z toho Petr Meloun a Pavel Holomoj z našeho klubu. Vůbec první zkoušku složila paní Věra Šlehoferová z Plas. Taková událost se musí samozřejmě náležitě zhodnotit, zajíst a zapít. Z těchto zkoušek máme nové hlášení pro rozhodčího před nástupem na stopu, které pronesl pan Petr Meloun: ,,Tak tu nebudeme čumět a jdeme na to, né?"
v
v
Rada města vyhověla žádosti Veroniky Fránové o povolení vést cvičení aerobiku pro ženy a dívky v tělocvičně školy dvakrát týdně. Tím začala historie aerobiku v Horní Bříze.
..
..
..
..
..
v
v
V roce 1996 byla na základě rozhodnutí z 13.12.95 zřízena městská policie. Ve vyhlášce o městské policii č.3/96 bylo mimo jiné stanoveno, že městskou policii řídí starosta, pokud zastupitelstvo nepověří řízením jiného svého člena.
..
..
..
..
v
v
Od počátku roku teploty postupně klesaly a dosahovaly v noci až -10 stupňů. Na konci první dekády ledna se trochu oteplovalo a teploty se držely kolem nuly. Po žádném sněhu ani památky. V poslední dekádě ledna jsme konečně už viděli sníh i když ho bylo jen 2 cm a také se ochladilo, noční teploty šly i pod -10 stupňů a připadlo zase trochu sněhu.
Začátek února se teplotně držel k -10ti stupňů v noci a připadl sníh, takže ho bylo už 10 cm. Ve třetí dekádě nastala mírná obleva, kterou sníh nepřežil a do konce února se už nevrátil.
Březen držel zpočátku linii února a ve svém průběhu jen nesměle oteploval. Sníh jsme už neviděli.
V dubnu oteplování plynule pokračovalo, takže ve třetí dekádě jsme se mohli ohřívat i na 20ti stupních.
V květnu oteplení nijak zvlášť nepokročilo, zato ledoví muži přišli do práce včas. Teprve ve třetí dekádě květen pokořil magickou hranici 20ti stupňů a na svém konci gradoval na 27.
Červen se projevil značnými teplotními výkyvy a mnoho opravdu letních teplot jsme si neužili.
Ani červenec se teplotně moc nevyznamenal, místy klesal i pod 20 stupňů a koupání tak přenechal jen otužilcům. Občas také pršelo.
Srpen se červenci věrně podobal.
Září se zachovalo celkem nudně, žádný výkyv neučinilo a svědomitě plnilo roli podzimní doby s teplotami kolem 15ti stupňů a občasným deštěm.
Říjen rovněž poslušně hrál podzimní notu a plynule snižoval teplotu, aby končil na 10 stupních.
Také v listopadu teploty spořádaně klesaly, ale držely se bezpečně nad nulou, takže ani pro svatého Martina se bílý kůň nenašel.
Prosinec se po většinu svého času choval spořádaně, nesněžilo a teploty se držely těsně nad nulou. Teprve 21. se konečně dostal pod nulu a nasypal trochu sněhu. Postupně přisypával sníh, takže vánoce byly konečně na sněhu. Mráz gradoval, poslední dny prosince byly velmi mrazivé a v noci dosahovaly až -27 stupňů. Některým majitelům dieselových aut zamrzla i nafta v nádrži. Také sníh atakoval hranici 20ti cm.
Dá se říci, že nebýt mrazů v posledních dnech roku, tak se těch 12 měsíčků letos moc nevytáhlo. Zažili jsme jedno z nejnudnějších počasí za poslední roky.
Od počátku roku teploty postupně klesaly a dosahovaly v noci až -10 stupňů. Na konci první dekády ledna se trochu oteplovalo a teploty se držely kolem nuly. Po žádném sněhu ani památky. V poslední dekádě ledna jsme konečně už viděli sníh i když ho bylo jen 2 cm a také se ochladilo, noční teploty šly i pod -10 stupňů a připadlo zase trochu sněhu.
Začátek února se teplotně držel k -10ti stupňů v noci a připadl sníh, takže ho bylo už 10 cm. Ve třetí dekádě nastala mírná obleva, kterou sníh nepřežil a do konce února se už nevrátil.
Březen držel zpočátku linii února a ve svém průběhu jen nesměle oteploval. Sníh jsme už neviděli.
V dubnu oteplování plynule pokračovalo, takže ve třetí dekádě jsme se mohli ohřívat i na 20ti stupních.
V květnu oteplení nijak zvlášť nepokročilo, zato ledoví muži přišli do práce včas. Teprve ve třetí dekádě květen pokořil magickou hranici 20ti stupňů a na svém konci gradoval na 27.
Červen se projevil značnými teplotními výkyvy a mnoho opravdu letních teplot jsme si neužili.
Ani červenec se teplotně moc nevyznamenal, místy klesal i pod 20 stupňů a koupání tak přenechal jen otužilcům. Občas také pršelo.
Srpen se červenci věrně podobal.
Září se zachovalo celkem nudně, žádný výkyv neučinilo a svědomitě plnilo roli podzimní doby s teplotami kolem 15ti stupňů a občasným deštěm.
Říjen rovněž poslušně hrál podzimní notu a plynule snižoval teplotu, aby končil na 10 stupních.
Také v listopadu teploty spořádaně klesaly, ale držely se bezpečně nad nulou, takže ani pro svatého Martina se bílý kůň nenašel.
Prosinec se po většinu svého času choval spořádaně, nesněžilo a teploty se držely těsně nad nulou. Teprve 21. se konečně dostal pod nulu a nasypal trochu sněhu. Postupně přisypával sníh, takže vánoce byly konečně na sněhu. Mráz gradoval, poslední dny prosince byly velmi mrazivé a v noci dosahovaly až -27 stupňů. Některým majitelům dieselových aut zamrzla i nafta v nádrži. Také sníh atakoval hranici 20ti cm.
Dá se říci, že nebýt mrazů v posledních dnech roku, tak se těch 12 měsíčků letos moc nevytáhlo. Zažili jsme jedno z nejnudnějších počasí za poslední roky.
eee
v
v
Na začátku roku 1996 měla Horní Bříza 4447 obyvatel a 446 domů.
Starostou je Milan Dlouhý, městská rada působí ve složení: Dlouhý, Hrabáková, Fořtová, Vodička, Zábraha, Ing.Riedl
v
v
Město uzavřelo smlouvu o přátelství a spolupráci s francouzským městem Villeneuve sur Yonne
Dne 13.6. 96 rada schválila, na návrh tajemnice, směrnici MěÚ č.1/96 o postupu při vyřizování stížností a petic občanů.
Na schůzi rady 23.9. rada souhlasila s pronájmem restaurace U hokejky i s předloženým návrhem smlouvy na pronájem Klubu s panem Šmídem.
Starosta pak informoval o slavnostním odhalení pamětní desky strážmistra Sporky dne 6.10.96 před branou Flísky.
..
..
..
..
Ke „Dni země“, který zde proběhl, starosta konstatoval, že se jej nezúčastnil ani jeden člen zastupitelstva města.
Starosta informoval o jednání na ministerstvu obrany ohledně výstavby krytu CO, který má být zbudován namísto bazénu v pavilonu A3. Bylo také schváleno umístění orientačních tabulí s mapou města, na jejichž stojanu bude schránka MěÚ pro vhazování připomínek občanů.
Dále bylo informováno o dokončení kabelové televize v dolní části města a smlouvě na realizaci kabelové televize v sídlišti na továrně.
Bylo konstatováno, že přestože byla dokončena rekonstrukce a rozšíření základní školy, její kapacita stále nedostačuje. Stejný problém mají i mateřské školky, zejména školka ve vsi. .
Starosta informoval o slavnostním odhalení pamětní desky strážmistra Sporky dne 6.10.96 před branou Flísky